Vlastínové divadlo
Všechno to začalo kdysi v lidové škole umění, kdy jsem viděla skupinku dětí, jak se svým učitelem hrají stínové divadlo. Oslovilo mne to a zarylo do paměti. Vyvstala ve mně touha něco takové vytvořit. Ale až po letech jsem si uvědomila, že to přeci můžu zrealizovat!
Vyrobila jsem tenkrát stínové divadlo, a protože se jmenuji Vlasta, nazvala jsem ho Vlastínové divadlo. Dalo se složit do starého proutěného koše na prádlo. Aby byl koš pojízdný, přidala jsem k němu kolečka ze starého kočáru, přihodila do něj spacák a pak mne můj táta dovezl do Telče na folkový festival.
Tam jsem se setkala se svými kamarády, ukázala jim loutky a začali jsme hrát. Loutky jsem měla připravené na různé písně, vlastně to byly takové klipy. Hráli jsme o večerech v průchodu na náměstí. Mělo to obrovskou odezvu, diváci průchod ucpali a nedalo se jím procházet! Do klobouku nám přibyly peníze a my si pak koupili večeři.
Po Telči následovalo několik vystoupení v Praze pro mé přátele. Později jsem divadlo převezla na chalupu a divadelní aktivity ustaly.
Až letos, při návštěvě přátel v USA jsem vzala krabici, udělala v ní obrazovku pro stínové divadlo a začala vytvářet loutky. Hráli jsme pak po večerech příběhy, které jsme si spontánně vymýšleli.
Ale tím to nekončilo. Po návratu do Čech se mi začalo stýskat po té atmosféře a protože loutky v USA si vzal jeden chlapeček (no nevěnujte mu je, když má takovou radost), začala jsem dělat nové loutky.
Osud tomu chtěl, brzy jsem se vydala na další cestu. Tentokráte do Moskvy. Přibalit do batohu loutky bylo víc než snadné. A tak jsem po celý pobyt v Moskvě nosila na návštěvy loutky a narychlo vyrobené přenosné (skládací) stínové divadlo. Hrála jsem dospělým i dětem. Děti pak vždy převzaly vládu nad loutkami a vymýšlely své vlastní báječné příběhy. Dokonce i dospělí si pak začali hrát. Fantazie neznala meze. Krása!
Po návratu ze zahraničního "turné" jsem pak vyrukovala s divadlem na večírku naší Taiji (Tai chi) školy. Tady je video, v hlavní roli - KAKTUS!
Divadlo se líbí také kočkám! Zde je důkaz!
Vlasta Pechová
Možnosti rozvoje v Taiji (Tai chi)
Byl to právě osobní a lidský přístup mého učitele, který ve mně postupně zažehl vášeň k Taiji (Tai chi). A protože mi to dává smysl, přistupuji i já ke svým žákům s ohledem na jejich osobnost a schopnosti.
Vlasta Pechová
Já a Taiji - setkání s učitelem
Životní cestičky se vinou jedna přes druhou. Možná si myslíme, že víme přesně, co se děje a že svůj život tvarujeme podle svých představ. Pak zjistíme, že se ty cestičky proplétají a splétají úplně jinak.
Vlasta Pechová
Střed těla - centrum pohybu
Opět tu nejprve zazní jeden z Klasických textů o Taiji (Tai chi): "Buď jako váha, aktivně se otáčej kolem svého středu."
Vlasta Pechová
Nahřívání chodidel - podpora imunity
V Taiji (Tai chi) pracujeme s bodem ledvin. Říkáme mu bublající pramínek a nachází se na chodidle. Tento bod je důležitý nejenom pro cvičení Taiji. Je také významný pro podporu zdraví a imunity.
Vlasta Pechová
Rotující bota jako brána do vesmíru
Klasický text mistrů říká: „I když existuje obrovské množství proměn, princip, který je prostupuje, je jen jeden."
Vlasta Pechová
Kaligrafománie
Psaní a kreslení písmen na vše kolem nás je specifická potřeba náruživých kaligrafů. Před pár dny jsem se skamarádila s Michaelem. Je opravdu pilným a aktivním kaligrafem. A mé jméno se začalo objevovat úplně všude.
Vlasta Pechová
Anděl
Ať chtěla jsem či nechtěla,
Vlasta Pechová
Jaroslavl
Třeba vám tyto fotografie trochu zprostředkují atmosféru starého ruského města Jaroslavl. Zima tu zatím vítězí nad jarem, ale všichni víme, že nemá šanci a že jaro přijde.
Vlasta Pechová
Jak se stát kocourem
NÁVOD PRO MUŽE -- Zjistila jsem, že snem spousty mužů je být kocourem. Jejich představy, například o zbarvení srsti, se sice lehce odlišují, nicméně návod na to, jak se stát pravým kocourem, je jeden.
Vlasta Pechová
Miluji askezi
Když nežiji dostatečně asketicky, vyskáčou mi na duši pupínky a stáhnu se jako sušená švestka do sebe. Askezi přímo miluji, jsem jí posedlá. A co že je na ní tolik úchvatné?
Vlasta Pechová
Kruhové zápisky
Tak -- všichni odjeli, mám celý byt pro sebe a jsem z toho jako utržená ze řetězu! Neuklízím, nevařím, necvičím, nepíšu knihu, nekreslím obrázky a nijak smysluplně nepřemýšlím. Zkrátka nedělám nic z toho, co běžně ano.
Vlasta Pechová
Bábuška v moskevském trolejbuse
Je noc. Chci domů. Jo, říkám si, to nezrychlím. Na trolejbus musím počkat, z čekání se nijak nevykroutím. To je realita, na si přece nemůžu stěžovat. Vždyť jsem vlastně úplně šťastný člověk. Ukusuji lavaš a čekám...
Vlasta Pechová
Motýl
Jsem v Moskvě. Jsem tam, kde je mi dobře, obklopena lidmi, kteří mi dávají prostor pro mé bláznovství. Vždyt oni sami také potřebují tento důležitý prostor, aby mohli vyjádřit a transformovat to, co v nich stále roste a vybublává
Vlasta Pechová
Jablka
Prohlížím si čtyři jablka. Už několik dnů leží na bílém ušmudlaném parapetu kuchyňského okna. Potřebuji jen dvě, jedno pro mne a druhé pro kamaráda Vitalije.
Vlasta Pechová
Jak bydlíme v Moskvě
Bydlím v jednom bytě se dvěma ruskými muži. Každý máme jednu místnost a zatím se nám spolu žije velmi dobře.
Vlasta Pechová
Moskva
A tak jsem opět v Moskvě, zase o kousek starší a určitě i moudřejší, opět se ztrátou několika iluzí, ale i s novými nadějemi... A jako vždy, ale pouze dokud nebudu unavena, zářím nadšením spojeným s pocitem dobrodružství a neomezených možností, což však v žádném případě není založeno na racionálním uvažování a faktu přihlížejícímu ke stavu mé peněženky.
Vlasta Pechová
Spontánní básničky
Občas z člověka vypadnou nálady v podobě slov...
- Počet článků 18
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1392x